Historie uzavírání manželství – 2 . část

Důležitost byla přikládána i svatebním smlouvám. Ty provázely lidový obřad, a po celé 16. a 17. století byl pro lidi velmi důležitý.

Nevěsta s kyticí růží

Nevěsta s kyticí růží

Ohlášky

V 17. století se prosadily tzv. trojí ohlášky, které měly zabránit případnému incestu. Byly veřejným oznámením svatby dostatečně dlouhou dobu před aktem tak, aby se proti ní mohl někdo ohradit (hlavně z již zmiňovaného důvodu). Tento obyčej se zavedl zřejmě až na druhém lateránském koncilu z roku 1139. V době ohlášek se nevěsta se ženichem zpovídali a byli poučeni v otázkách víry, křesťanství. Na ohláškách zaznělo: „…ohlašuje se láskám vašim, že v stav manželský vstoupiti míní…,“ pokud někdo z přítomných lidí věděl, co by mohl svatbě zabránit, pak to měl oznámit, ohlásit. Tak se zabránilo i tajným svatbám.

Civilní sňatky

Vlivem Francouzské revoluce došlo k prolomení monopolu církevně uzavíraných sňatků. Jakýmisi vlaštovkami už byla Anglie a Francie 17. století, kdy byly uzákoněny dekrety Konstituanty. V našich zemích zavedl císař Josef II. v 18. století manželství jako občanskou smlouvu, kdy respektoval náboženské vyznání svých oddaných, nerozlučitelnost manželství a také ohlášky. Občanský sňatek vycházel z filozofie 18. století, které je taky nazýváno věkem rozumu.

Toto století postavilo smlouvu mezi oběma snoubenci nad nehybnou instituci. I přes legislativní změny bylo kanonické právo v Čechách i na Moravě jádrem manželských vztahů do roku 1949. Poté následovalo mezidobí, kdy se stal občanský sňatek povinným, kdežto církevní varianta pozbyla své funkce. Od roku 1992 je civilní i církevní sňatek postaven na roveň.

To, jaký způsob sňatku si pár zvolí, nám pomáhá pochopit filozofii daného páru i náhled na kulturu a společnost. Zajímavostí je, že sňatkový věk je v severní i západně Evropě vyšší než je ve východní a jižní Evropě.

Průměrný věk prvního sňatku

Kvůli nedostatečnému pokrytí nemůžeme srovnat průměrný sňatkový věk současný s tím minulým. Lze jej vysledovat až v pramenech ze 17. a 18. století. Všeobecně lze konstatovat, že ve městech byly sňatkové věky vyšší než na vesnicích. V 18. století se dívky vdávaly mezi 20 a 25 roky, muži pak byli až o čtyři či pět let starší.

V průběhu dalších desetiletí se průměrný sňatkový věk zvyšoval. Zákon z roku 1811 požadoval souhlas zákonného zástupce, pokud věk dívky nepřevyšoval 24 let. Důležitou roli hrála i vojenská povinnost, v 19. století pak ekonomický a sociální vývoj společnosti.

Díky změně obživy a životního stylu se mladí lidé ekonomicky osamostatňují a mohou si svého životního partnera zvolit sami.

V současnosti je průměrný věk muže při prvním sňatku okolo 31 let, u nevěsty 28 let.

Lidé dávají přednost ekonomickému zajištění, budování kariéry či podnikání před budováním rodinného života nebo volí společné soužití partnerů bez formálního uzavření sňatku.

Komentáře (0)

Napsat komentář

Čerstvě zasnoubená?

Gratulujeme k velkému životnímu okamžiku! V hlavě se vám už nejspíš rýsuje představa o tom, jak by měl váš den D vypadat.

Rádi bychom vám s plánováním trochu pomohli. Proto jsme pro vás připravili e-book se 20 zaručenými tipy, jak uspořádat svatbu snů.

Send this to a friend