Rozdíl mezi brilianty a diamanty

Řada obchodníků, zlatníků a klenotníků používá termíny diamant a briliant. Tyto termíny se často zaměňují, ale jejich význam je odlišný.

Víte, jaký je mezi nimi skutečně rozdíl?

Zásnubní prsten se světle růžovým briliantem

Zásnubní prsten se světle růžovým briliantem

Je diamant a briliant totéž? Aneb diamant vs. briliant

Mnoho lidí tyto termíny zaměňuje, ale briliant není synonymum pro diamant. Zásadní rozdíl mezi briliantem a diamantem je ten, že diamant je název minerálu, zatímco briliant (brilliant) označuje tvar – tzv. briliantový brus, který vzniká vybroušením drahého kamene.

Do briliantového brusu se velmi často brousí právě diamanty. Ale briliant označuje tvar brusu, nikoliv surovinu. Název může klamat, obchodníci někdy označují názvem briliant také zirkony, moissanity a další obvyklé levnější náhražky diamantů, které jsou vybroušené do tvaru briliantu.

Naopak název diamant označuje název minerálu (po staru nerostu), tedy drahého kamene.

Diamant může být surový, může být vybroušen do tvaru briliantu, ale také může být vybroušen do dalších a méně běžných tvarů. Běžné jsou zejména oválné či obdélníkové brusy.

Zjednodušeně: Diamant je nerost, briliant označuje tvar brusu drahého kamene.

Objev briliantového brusu

Brus podobný dnešnímu tvaru briliantu je používán cca od roku 1910, ale skutečný přesný tvar briliantového brusu spočítal až matematik Marcel Tolkowski a publikoval v roce 1919. Originální znění jeho publikace Diamond Design je k dispozici zde: folds.net.

Briliantový výbrus byl vypočten tak, aby maximálně využíval lomu světla, a dodává tak briliantu jeho typický třpyt a lesk. Originální Tolkowského design je kulatý brus s 58 plochami (fasetami).

Od Tolkowského designu k modernímu briliantu

Tolkowski se při výpočtu ideálního tvaru briliantu dopustil drobných matematických chyb, které byly novějšími výpočty opraveny. Původní tvar briliantu měl také mezi horní a spodní částí brusu ostrou hranu, která však značně zvyšuje křehkost briliantového brusu.

Moderní design tedy ponechává tenkou vrstvu s tupou hranou mezi oběma částmi brusu. Tato vrstva mírně mění ideální optické vlastnosti brusu, ale zásadně zvyšuje jeho odolnost při nárazu.

Jak poznat pravý diamant

Přírodní krystal diamantu, velikost cca 1 cm, nalezen 1908 v Big Hole v Kimberley, JAR

Tolkowského model byl také z pohledu dnešních možností poněkud zjednodušený. Původní tvar byl spočítán pouze z 2D řezů brusem a předpokládal maximálně 2 odrazy původního světelného paprsku.

Moderní brusičský software dokáže spočítat ideální tvary s kompletním výpočtem ve 3D modelu a s mnohačetnými odrazy světla. Z toho se odvíjí řada modifikovaných briliantových brusů, které ale laik prakticky nemá šanci rozeznat. Všechny tyto tvary vycházejí z původního Tolkowského designu.

Diamant – vznik a složení

Tradiční surovinou pro brilianty je bezesporu diamant. Diamanty jsou přírodní forma uhlíku a vznikají za velkých tlaků a teplot zhruba 140-190 km hluboko v zemském plášti. Diamanty mají díky své struktuře a složení řadu speciálních vlastností – zejména obrovskou tvrdost, ale také velmi vysokou teplotu tání, extrémní chemickou odolnost a nejvyšší index lomu ze všech přírodních látek.

Tvrdost, chemická odolnost a výborné optické vlastnosti dělají z diamantu ideální drahý kámen. Drobnou vadou na kráse je poměrně vysoká křehkost. Diamant dokáže odolávat obrovskému tlaku, ale je poměrně choulostivý na náraz. Právě proto se nepoužívá původní Tolkowského brus, který tuto křehkost ještě zvýrazní.

Většina přírodních diamantů obsahuje velké množství nečistot (tzv. inkluzí), tyto diamanty bývají šedé, černé, či v různých odstínech od žluté po hnědou. Jen zlomek z celkového množství vytěžených diamantů je průhledný ve šperkařské kvalitě, nejčastěji v různých odstínech vínové, okrové a světle žluté. Pouze vysoce kvalitní šperkařské diamanty jsou zcela čiré, bezbarvé a obsahují minimum inkluzí.

Specifickou kategorií jsou potom barevné diamanty, označované termínem fancy diamonds. Jsou velice vzácné a proto i velice drahé. Mezi vzácné barvy patří zejména růžová, modrá a zelená.

Cena diamantů a briliantů

Cena diamantu velmi prudce roste s jeho velikostí, čistotou a vzácností barvy. V případě již vybroušených diamantů se cena řídí tzv. metodou 4C:

  • Clarity – tedy čistota kamene, množství nečistot, prasklin a dalších vad.
  • Color – barva kamene, obvykle čím méně zabarvení, tím lépe. Výjimkou jsou fancy diamanty, kde je zabarvení naopak žádoucí.
  • Cut – označuje kvalitu provedení brusu.
  • Carat – hmotnost vybroušeného kamene v karátech (1 ct = 0,2 g). Pozor, nejedná se o stejný karát jako u zlata (kt), který určuje ryzost a ne váhu.

Diamanty vybroušené do briliantů o rozměru do cca 3 mm (cca 0,1 ct) lze zakoupit za ceny v řádu stovek korun až jednotek tisíc korun, záleží především na kvalitě kamene. U kvalitních briliantů nad 6 mm (cca 0,8 ct) cena prudce roste a dosahuje i stovek tisíc za jeden karát.

Náhražky a syntetické diamanty

Vysoká cena kvalitních šperkových diamantů je samozřejmě velkou motivací k různým podvodům a používání náhražek.

Mezi běžné imitace patří přírodní či syntetické zirkony různých barev, další obvyklou náhražkou je moissanit. V těchto případech je většinou deklarováno, že se nejedná o diamanty.

Různě velké brilianty

Různě velké brilianty

Horší situace je v případě syntetických diamantů, které lze v posledních letech vyrábět i v poměrně značných rozměrech. Bez jednoznačného dokladu původu a ověřitelného certifikátu je pro laika prakticky nemožné odhalit syntetický původ kamene.

Jak poznat pravý diamant a nenapálit se?

Řada prodejců má bohužel poměrně bídné znalosti o drahých kamenech, popřípadě zneužívají matoucí termín briliant i pro kameny, které nejsou přírodní diamanty, aniž by kupujícímu vše řádně vysvětlili.

Při nákupu je vždy nezbytné se ptát, o jaký kámen se jedná. Přírodní diamanty vždy musí mít certifikát, kde je jasně určena jejich kvalita – tedy barva, počet a charakter inkluzí (nečistot), velikost, váha (v karátech) a samozřejmě původ a případné úpravy. Pozor na různé falešné a firemní certifikáty, které nemají vůbec žádnou váhu!

Nejuznávanější certifikáty vydává The Gemological Institute of America (GIA), které však bývají většinou jen pro kameny nad 0,3 ct a často si je musíte speciálně vyžádat. Další světově uznávané certifikáty zahrnují International Institute of Diamond Grading & Research (IIDGR) a The International Gemological Institute (IGI). Především v Evropě se můžeme setkat s certifikáty Hoge Raad voor Diamant (HRD) a The European Gemological Laboratory (EGL).

V ČR jsou poměrně rozšířené certifikáty od České gemologické laboratoře (ČGL).

Pokud vás prodejce nedokáže uspokojivě informovat, poskytnout platný a především uznávaný certifikát, je lépe jít nakupovat jinam. V případě nákupu dražších diamantů se neváhejte obrátit na specialisty.

Podvodů s diamanty je opravdu mnoho a laik většinou nemá šanci problém odhalit.

Komentáře (0)

Napsat komentář

Čerstvě zasnoubená?

Gratulujeme k velkému životnímu okamžiku! V hlavě se vám už nejspíš rýsuje představa o tom, jak by měl váš den D vypadat.

Rádi bychom vám s plánováním trochu pomohli. Proto jsme pro vás připravili e-book se 20 zaručenými tipy, jak uspořádat svatbu snů.

Send this to a friend