Svatební zvyky a svatební hostina – 2. část

Před svatební hostinou se objeví žena, kamarádka, která je přestrojená za cikánku a má dítě v náručí. Žádá alimenty a přiznání otcovství ženicha a nutí mu své dítě – panenku – s tím, že je mu podobné. Místo cikánky může být onou ženou kdokoliv – zdravotní sestra atd., což se může odvíjet od povolání ženicha.

Tato zhrzená milenka s dítětem v náručí obchází přítomné svatebčany a žádá od nich peníze na své nemanželské dítě. Tato veselice má opět smysl podtrhující plodnost ženicha.

Svatební tradice, které z nich znáte?

Další symbol je zvyk sbírání mincí – které jsou znakem prosperity.

Před ženicha a nevěstu se vysypou na zem mince a oni soutěží, kdo jich sebere víc. Ten pak bude doma držet pokladnu. Dělá se také legrace z povolání ženicha či nevěsty. Veterináři se může přivést kráva, která má být odborně vyšetřena. V kostýmu krávy jsou ukryti svatebčané, kteří bučí a dožadují se tak podojení.

Ženich, jež je povolání automechanik, může mít připravenou demontovanou nefunkční motorku, která má být obratem opravena a vyčištěna.

Pozvání ke stavebnímu stolu

Když se ženich s nevěstou vykroutí ze všech nástrah svých přátel a rodiny, tak mohou být pozváni se svými svatebčany ke svatebnímu stolu. Než takto učiní, tak ženich většinou přenese nevěstu přes práh, což má taky svoji symboliku. Nevěsta se nesměla domovního prahu dotknout, ani ho překročit, musela ho buď přeskočit či se nechat přenést. Ten pomyslný práh, který měla přeskočit, znamenal ztrátu panenství nebo zajištění dlouhého života, které bylo udáno tím, že se prahu ani nedotkla. Jiní zase akt vykládají tak, že je nevěsta přenesena, aby z domu někdy v budoucnu neutekla nebo jej neopustila.

Další možné vysvětlení je podle Plutarcha připomínkou na únos Sabinek. V antickém Římě se považovalo za zlé znamení, když se nevěsta dotkla prahu, ve starověkém Řecku zase obklopili nevěstu příbuzní, kteří ji chtěli uchránit před jejím mužem, ten ji však unesl do vlastního domu. I tak musel dbát, aby se nedotkla prahu, což by mohlo přivolat neštěstí.

V čele sedí ženich s nevěstou, dále jejich rodiče, svědci, nejbližší příbuzní, družičky a ostatní vážení svatební hosté.

Práh mohl být také chápán jako hranice mezi vnějším světem a tím, který je domácí, a kde se lidé cítí v bezpečí. Přenesením nevěsty přes práh se mohou obelstít zlí duchové, jež čekají pod prahem nebo za dveřmi. Někteří vidí v onom přenesení či překročení prahu změnu jména, přeskočení překážky či jiné odlučovací rituály.

Zasedací pořádek u stolu

Svatebčané usedají v restauraci ke stolům, které jsou označeny jejich jmény tak, aby se svatebčané ze strany nevěsty a ženich promíchaly. Tak se líp poznají, mladí jsou s mladými a starší generace zase pospolu. Předchází se tak možným hádkám a antipatiím, protože zasedací pořádek se vyrábí dlouho dopředu před svatebním veselím s ohledem na řadu různých aspektů. Někteří svatebčané dávají přednost volnému zasedacímu pořádku tak, že si svatebčané sami vyberou místo, kde budou sedět.

V čele sedí ženich s nevěstou, dále jejich rodiče, svědci, nejbližší příbuzní, družičky a ostatní vážení svatební hosté.

Jak vypadal jídelníček?

Jídelníček dříve vypadal asi následovně: Začalo se slepičím či hovězím vývarem s nudlemi, druhým chodem bylo pečené vepřové maso nebo jitrnice se zelím či hovězí maso s omáčkou – oblíbená byla křenová – dále pak slepice v polévce nebo upečená.

Dokonce na svatební tabuli připravovali pocukrovanou krupici či rýži vařenou v mléce, buchty a vařené trnky.

Podle chutí a preferencí ženicha a nevěsty a jejich rodiny mohla být ještě jiná pochutina, jako krupice posypaná perníkem a rozinkami, smažená kuřata a cukroví.

Většina hostin byla připravována z vlastních zdrojů. Proto pozvaní hosté nosili před svatbou to, co měli doma, tedy cukr, kuřata, husy, máslo. Z těchto surovin se pak připravovala jídla pro svatební tabuli. Na oplátku každá rodina dostávala domů výslužku, jež se skládala z pokrmů svatební tabule.

Sdílejte článek s přáteli