Svatební fotografie a její vývoj v letech

Historie svatební fotografie začíná na počátku čtyřicátých let devatenáctého století. Během této doby měla fotografie velmi malé komerční využití, ale myšlenka zachycení vzpomínek na svatební den už se začala rodit.

V této době počátků byla výroba fotografie omezená jak zařízením, tak přístroji. Proto svatební fotografie zůstala ve studiích po více než jedno století.

Historie svatební fotografie

Na počátku devatenáctého století nebyl ještě fotografický papír, žádní profesionální fotografové a žádná alba tak, jak je známe z dnešních dob. Existoval jenom portrét, na kterém byla zachycena například žena či muž na tenkém měděném plíšku. Jak roky plynuly, technologie se změnila a fotografie byly vyráběny a prezentovány v širším měřítku.

Před užitím fotografického papíru

Před užitím fotografického papíru se užívaly skleněné pláty, cínové a měděné plíšky. Na počátku dvacátého století se produkce barevné fotografie stala možnou, ale výroba byla tak nespolehlivá, že až do poloviny dvacátého století se masově nerozšířila.

Barvy se měnily a vybledávaly po velmi krátké době, a tak fotografové pokračovali v klasickém černobílém filmu.

Mezitím došlo k vývoji nových materiálů užitých jak pro produkci fotografických filmů, tak pro lepší chemické zpracování. Svatební fotografie a techniky jejich ztvárnění zůstaly stejné až do konce druhé světové války.

Svatební fotografie se stala samozřejmou

Až na konci 19. století bylo fotografické zachycení svatby samozřejmostí. Souviselo to jak s technickým pokrokem, tak se vznikem fotografických ateliérů. V začátcích svatební fotografie byla kompozice zcela neměnná. Svatební pár byl zachycen v neměnné pozici a účastníci svatby byli zachyceni skupinově. Nevěsta má často na klíně malé dítě, které je synonymem plodnosti.

Nevěsta s ženichem – 1914

Boom svatebních fotografií

Myšlenka na zachycení samotné svatební události zažila svůj boom po druhé světové válce. Často fotografové fotili, aniž by si je dopředu nevěsta se ženichem objednali, a pak jim pokoušeli fotografii prodat. Někteří z nich byli váleční fotografové, ale většina z nich byli amatéři, které využívali výhody přenosného, malého a moderně navrženého přístroje.

Nevěsta s družičkami – 1949

I když byla kvalita výsledku nízká, fotografové mezi sebou soupeřili o možnost pracovat v určité lokalitě. Snažili se imitovat fotografické ateliéry a začali dokumentovat svatbu mimo ateliéry, i když to pro ně bylo daleko dražší, a nezvládali dokumentovat celé svatební veselí, protože film byl jednak drahý a zařízení ještě nedosahovalo požadované kvality.

Novomanželé – 1970

Současnost svatební fotografie

Tradiční svatební styl fotografování vzniklý ve studiu nebo lokacích byl užíván po více než sto let.

Do počátku sedmdesátých let dvacátého století byl prakticky jeden jediný styl svatebních fotografií.

Dynamickou změnu ve fotografickém průmyslu přinesla změna tradičního svatebního stylu fotografování do nového stylu nazvaného svatební žurnalistika nebo dokumentární styl.

Sdílejte článek s přáteli