Společné jmění manželů – co do něj patří a co nepatří?
Při svatebním obřadu si dvojice slibuje vzájemnou lásku a věrnost v dobrém i zlém. Vstup do manželství však neznamená pouze společnou cestu životem, ale rovněž obnáší celou řadu změn. Mimo jiné vzniká uzavřením sňatku takzvané společné jmění manželů.
A bez ohledu na zamilovanost je dobré mít již před svatbou jasno v tom, co vše do něj patří, případně v něm zavčasu udělat změny. Jmění lze totiž zúžit, rozšířit a dokonce i oddělit.
SJM neboli společné jmění manželů
Společné jmění manželů (zkráceně pouze SJM) vzniká uzavřením manželství a v případě, že dojde k rozvodu nebo úmrtí jednoho z manželů, opět zaniká. Určitě to ale neznamená, že všechen majetek a věci, které byly doposud pouze jednoho z dvojice, náleží po svatbě automaticky i tomu druhému.
Zjednodušeně řečeno se totiž SJM týká pouze toho, co bylo získáno až v průběhu trvání samotného manželství. Navíc ale existuje ještě celá řada výjimek, celá problematika je tak ve skutečnosti poměrně složitá.
Co do společného jmění patří?
Do společného jmění manželů patří většina movitých a nemovitých věcí, které získali manželé v průběhu manželství. Nezáleží přitom na skutečnosti, zda danou věc pořídil pouze jeden z manželů nebo oba dva společně.
Může se jednat o nemovitý majetek, tedy například o rodinný dům, byt, zahradu, garáž, pole, stavební pozemek a podobně. A týká se rovněž movitého majetku, kam patří mimo jiné osobní automobil, nábytek, elektrospotřebiče a další vybavení domácnosti.
Mnoho lidí vůbec netuší, že součástí SJM jsou rovněž finanční příjmy, respektive mzda. Opět se to však týká až těch peněz, které jdou do rodinného rozpočtu po svatbě, nelze si tudíž nárokovat manželovi úspory z doby před vznikem manželství.
Jestliže má ale jeden z manželů příjem například z pronájmu bytových či nebytových prostor, které vlastnil již před svatbou, je tento příjem stejně jako mzda automaticky součástí SJM (přičemž ony nemovitosti stále zůstávají v jeho výlučném vlastnictví).
Do SJM patří v neposlední řadě také závazky (například hypotéka) vzniklé během manželství, a to zejména pokud byly vytvořeny s vědomím obou manželů.
Co do společného jmění nepatří?
Zmínili jsme, že existuje celá řada nejrůznějších výjimek. Proto bude výčet toho, co do SJM nenáleží, podstatně delší.
SJM se netýká movitých a nemovitých věcí, které nabyl jeden z manželů ještě před uzavřením sňatku. Stejné pravidlo platí rovněž pro peníze, respektive finanční úspory.
Další výjimku představují věci osobní potřeby, a to bez ohledu na to, kdy byly pořízeny. Do osobních potřeb patří například oblečení, obuv, běžné módní doplňky (kabelka, bižuterie) a zároveň osobní hygienické pomůcky (kartáč na vlasy, holicí strojek, fén, kosmetika).
Jestliže během manželství získá jeden z manželů majetek prostřednictvím dědictví nebo daru, pak je rovněž považován za jeho výlučné vlastnictví. Ovšem pozor, musí být doložitelné, že daný majetek zdědil či dostal skutečně pouze on.
S předchozím pravidlem úzce souvisí také fakt, že pouze jednomu z manželů náleží to, co získá „jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví“. Co to znamená? Jestliže například zdědí dům, který následně prodá, pak i peníze z prodeje patří pouze jemu.
Další výjimku představuje náhrada nemajetkové újmy, což se týká fyzického zdraví a duševních útrap. Nejčastěji jde o odškodnění při dopravní nehodě nebo úrazu na pracovišti.
Do SJM nenáleží ani případné umělecké předměty vytvořené jedním z manželů – sochy, obrazy, rytiny, umělecké fotografie aj. Součástí společného jmění manželů se stávají až utržené peníze v případě, kdy je během existence manželství vytvořené dílo zpeněženo.
Rovněž závazky vzniklé ještě před uzavřením manželství zůstanou ležet na bedrech pouze toho, kdo si je vytvořil. Vztahuje se to především na půjčky od bankovních i nebankovních společností, hypotéky a leasing na auto. V případě, že během manželství nadělal dluhy pouze jeden z manželů bez vědomí druhého (typickým případem jsou dluhy vzniklé závislostí na automatech), nemělo by se jednat o závazek spadající do SJM. Bohužel se ale tato skutečnost často velmi těžce prokazuje a vše bývá posuzováno individuálně s ohledem na konkrétní situaci.
Chcete to jinak? Řešením je předmanželská smlouva!
Již v samotném úvodu jsme naznačili, že je možné ještě před vstupem do manželství upravit, co vše bude do společného jmění manželů náležet a co již nikoliv. Tyto změny lze právně ošetřit uzavřením takzvané předmanželské smlouvy, která je bohužel často vnímána poměrně negativně. Ve skutečnosti je však v mnoha situacích výhodná pro obě strany a zamezí vzniku různých zbytečných nejasností a neshod.
Prostřednictvím předmanželské smlouvu je možné provést jednu z následujících třech forem majetkových úprav.
Zúžení společného jmění
Zúžení společného jmění umožňuje ze společného jmění manželů vyjmout konkrétní movité či nemovité věci, které tudíž zůstanou ve výlučném vlastnictví pouze jednoho z manželů.
Týká se to například situace, kdy se manželé rozhodnou, že pouze jeden z nich si vezme hypotéku a po splacení tudíž bude daná nemovitost pouze v jeho vlastnictví.
Rozšíření společného jmění
Jedná se o přesně opačnou situaci, kdy se do SJM připíše movitá či nemovitá věc, která by tam podle manželského majetkového práva normálně nepatřila.
Jako příklad uveďme, že jeden z dvojice vlastní ještě před svatbou nemovitost, ve které budou po svatbě manželé společně bydlet a prostřednictvím rozšíření společného jmění se stane součástí SJM.
Režim oddělených jmění
V tomto případě uzavřením manželství SJM vůbec nevznikne a i nadále si bude každý „hospodařit na svém písečku“.
Je to výhodné například tehdy, pokud oba manželé nezávisle na sobě podnikají a investují, přičemž tato jejich činnost pochopitelně obnáší i určitá rizika, které tak nese pouze jeden z manželů.
Komentáře (0)