Rozvod manželství je náročný nejen po psychické stránce

Při vstupu do manželství věří snad každý zamilovaný pár, že právě jejich vzájemná láska vydrží věčně a svazek jen tak nic nerozdělí.  Bohužel, údaje ze statistik jsou neúprosné, a přestože rozvodovost v posledních letech mírně klesá, takřka každé druhé uzavřené manželství skončí rozvodem.

Rozvod manželství

Důvody vedoucí k rozpadu manželství

Příčin, proč vztah nevydrží, může být pochopitelně celá řada. Obecně se vůbec nejčastěji uvádí nepřekonatelné rozpory v názorech, zájmech či nesoulad povah a vzájemné odcizení. Může jít také o nedostatek pozornosti, celkovou citovou vyprahlost a pocit nezájmu ze strany jednoho z manželů. Dalším velmi častým důvodem rozvodu je ne zcela překvapivě nevěra.

Za rozpadem mnoha manželství stojí také finanční neshody, alkoholismus či jiná patologická závislost, nepřijatelná agrese nebo domácí násilí. Uvedený výčet zdaleka není kompletní, nejedna žena požádala o rozvod například kvůli tomu, že se muž málo angažoval v péči o domácnost a měl oproti ní podstatně více volného času.

Právě ženy podle statistik o rozvod žádají častěji než muži. Je ale rovněž běžné, že se k ukončení svazku rozhodnou oba dva manželé společně. Ať tak či onak, rozvod je bez ohledu na samotnou příčinu velmi stresující událostí. A je náporem nejen na psychiku, také z právního hlediska se jedná o poměrně složitý proces, který je náročný i po finanční stránce.

Jak požádat o rozvod

O rozvodu rozhoduje příslušný okresní soud (podle místa bydliště manželů), a to na základě návrhu, který podá buď jeden z manželů, nebo oba společně. Mimochodem, za podání návrhu o rozvod je zapotřebí uhradit povinný poplatek, který činí v současnosti (rok 2019) 2.000 Kč.

Rozvodové papíry (návrh na rozvod je nutné vždy podat písemně) musí obsahovat určité nezbytné náležitosti. Na internetu je k dispozici mnoho vzorů toho, jakou podobu by měly mít.

Vždy musí každopádně obsahovat následující údaje:

• název a adresa soudu, kam se návrh o rozvod odesílá
• jméno, příjmení a adresa bydliště žalobce (tedy toho, kdo návrh podává)
• jméno, příjmení a adresa bydliště žalovaného
• datum a místo uzavření manželství
• důvody, které vedou k podání návrhu o rozvod (případně i doložení důkazů, které potvrzují uvedená tvrzení)
• pokud mají manželé společné děti, je nutné uvést také jejich jména a datum narození
• datum a místo sepsání návrhu
• vlastnoruční podpis žalobce (nebo obou manželů, jestliže žádají společně)

Kromě samotné žádosti o rozvod je nutné doložit formou přílohy rovněž úředně ověřenou kopii oddacího listu. Pokud jsou v manželství děti, je třeba dodat kopii rodných listů a také návrh na úpravu poměrů nezletilého dítěte po rozvodu. Další písemnou přílohu tvoří návrh na vypořádání majetkových poměrů manželů.

Nejen v situaci, kdy jsou v manželství nezletilé děti nebo větší majetek a dá se zároveň předpokládat, že dojde v těchto oblastech při rozvodu ke sporům, je lepší obrátit se již ve fázi sepisování žádosti o rozvod na právníka.

Nejjednodušší variantou je nesporný rozvod

Nesporný neboli smluvený rozvod se obejde bez zjišťování důvodů, které vedly k rozpadu manželství. Aby byl však nesporný rozvod vůbec možný, je zapotřebí splňovat hned několik podmínek:

• s rozvodem oba manželé souhlasí
• manželství trvalo nejméně jeden rok (počítáno ke dni zahájení řízení)
• nejméně půl roku manželé nesdílejí společnou domácnost
• manželé se dokážou dohodnout na majetkovém vypořádání
• v případě, že je v manželství nezletilé dítě (děti) se dokážou manželé shodnout na úpravě jeho poměrů po rozvodu (a tuto dohodu již mají schválenou soudně)

U sporného rozvodu se zjišťování rozvratu manželství nevyhnete

Pokud manželé nesplňují všechny podmínky pro rozvod smluvený, čeká je celkově náročnější sporný rozvod. Tato varianta nastává například tehdy, pokud jeden z manželů s rozvodem z nějakého důvodu nesouhlasí, jestliže se manželé nejsou schopni dohodnout na finančním vypořádání, majetkových poměrech nebo úpravě poměrů nezletilého dítěte a výši vyživovací povinnosti.

Často k sobě mají manželé takovou averzi, že nejsou schopni se dohodnout prakticky na ničem, a nedokáží spolu ani komunikovat. V takovém případě může soud dokonce navrhnout tzv. mediaci, tedy setkání pod dohledem a vedením mediátora, jehož úkolem je pokusit se dovést manžele k vzájemné shodě.

U sporného rozvodu se také zkoumají příčiny, proč k rozvodu dochází, může dojít například k předkládání důkazů, výslechu svědků a podobně. Není tedy divu, že není tento rozvodový proces většinou jednoduchý.

Rozvod manželství a nezletilé dítě (děti)

Jestliže jsou v manželství společné nezletilé děti, je nutné nejdříve rozhodnout o úpravě péče o dítě na dobu po rozvodu, kterou posvětí soud. Bez této náležitosti nemůže být manželství řádně rozvedeno.

Rodiče se mohou dohodnout nebo rozhodne soud podle zjištěných skutečností tak, aby bylo výsledné opatření co nejvíce v zájmu nezletilého dítěte. Dítě může být svěřeno do výhradní péče jednoho z rodičů, přičemž druhý rodič má určen rozsah styku, kdy je oprávněn se s dítětem stýkat a zároveň má povinnost platit tzv. výživné. Soud může také rozhodnout o střídavé péči, kdy je dítě vždy po určitou dobu v péči jednoho z rodičů a po určitou dobu v péči druhého.

Nejméně známým řešením je společná péče obou rodičů, kdy se na výchově dítěte podílejí oba stejnou měrou, přičemž dítě žije stále v jedné domácnosti. V určitých závažných případech může také dojít ke svěření dítěte do péče jiné osoby, a to pokud soud shledá, že ani jeden z rodičů není schopen se o dítě řádně postarat.

Společné jmění manželů neboli SJM

Aby došlo k zániku manželství, je rovněž nezbytné vypořádat společné jmění manželů. Náročnost celého procesu opět ovlivňuje zejména to, zda se dokážou manželé na rozdělení majetků dohodnout nebo nikoliv.

V těch vůbec nejsložitějších případech může dokonce majetkové vypořádání trvat celé roky. Roli hraje pochopitelně také skutečnost, zda manželé před vstupem do manželství uzavřeli tzv. předmanželskou smlouvu, která společné majetkové poměru manželů přímo upravuje.

Předmanželská smlouva může při případném rozvodu ušetřit mnoho starostí

Společné jmění manželů však nezahrnuje pouze majetek, tedy případnou nemovitost a různé movité věci, ale často také pohledávky či společné dluhy.

A aby toho nebylo málo…

Stále je běžné (přestože tomu tak není vždy), že žena po uzavření sňatku přijme příjmení svého manžela. Pokud dojde k rozvodu manželství, má půl roku na to, aby se rozhodla, zda si stávající příjmení ponechá nebo se vrátí ke svému původnímu příjmení. Jestliže se rozhodne příjmení po rozvodu změnit, musí tuto skutečnost v uvedené lhůtě oznámit na matrice.

Vyživovací povinnost se nemusí týkat pouze nezletilých dětí, ale v určitých případech se může vztahovat i na jednoho z manželů. Jedná se například o situaci, kdy zdravotní stav jednoho z manželů nedovoluje, aby se sám živil, případně není schopen se uživit z jiného důvodu, který má svou příčinu v době trvání manželství. Typickým příkladem je situace, kdy se žena vzdá své kariéry a plně se věnuje domácnosti, protože se tak s manželem dohodli. Konkrétní okolnosti však zkoumá soud a mimo jiné bere ohled na dobu trvání manželství i samotné důvody proč by měla vyživovací povinnost vzniknout.

Jestliže jste se i vy dostali do situace, kdy symbolicky stojíte na prahu rozvodu nebo již přímo zažíváte rozvodové tahanice a zároveň máte pocit, že vám celá událost přerůstá přes hlavu, rozhodně není žádnou ostudou navštívit psychologa nebo jiného odborníka. Vždyť ne náhodou se právě rozvod označuje za druhou nejvíce stresující událost v životě člověka (a to hned po úmrtí životního partnera).

Statistiku rozvodů v letech 1950 – 2018 si můžete prohlédnout na stránkách Českého statistického úřadu – zde.

Sdílejte článek s přáteli