Svatební zvyky a svatební hostina – 1. část

Popis toho, že svatební hostina byla běžnou záležitostí, máme už ve Starém zákonu v Bibli. V příběhu Jákoba a Samsona se můžeme dočíst právě o uspořádání svatební hostiny. Sám Kristus je popisován, jak koná svůj první zázrak v Káni Galilejské, kde mění na svatební hostině vodu ve víno. A všichni se ptají, proč nechali tak dobré víno až na konec hostiny, kdy už jsou svatebčané přiopilí a neocení tak vynikající chutě kvalitního vína.

Zvyky u svatební hostiny

S čím je svatební hostina spojována

V Evropě bylo svatební veselí taky spojované s hudbou a tancem. Po obřadu následovala návštěva rodičů, kam si ženich s nevěstou jeli pro požehnání. Tady se také konala svatební hostina a veselí, jež mohlo trvat i několik dní. Posléze ale došlo k redukci na jeden svatební den a taky na změnu konání svatební hostiny. Tak se rodné domy ženicha a nevěsty dostaly mimo konání svatební hostiny.

Svatebčané slavili buď v restauracích, či vinných sklípcích, na otevřeném prostranství nebo na půjčených chatách. Proto i mnohé zvyky a tradice, které byly doma prováděny, zanikly, nebo se například modifikovaly.

Když se přijelo na místo konání hostiny, tak byly na novomanžele nastraženy překážky, které měly zjistit, jako jsou hbití a obratní. Je tu také motiv zjištění budoucnosti, toho, jak se novomanželé budou chovat a symbolická ztráta svobody.

Zvyky a tradice, jejich původ a opodstatnění

Mnohé zvyky a tradice zajišťuje personál restauračního zařízení, je to například přípitek, rozbíjení a zametání talíře, jakož i vykopnutí lopatky. Střepy jsou symbolem štěstí a nevěsta by si měla nechat střep z talíře pro štěstí a na památku. Také bylo důležité, kdo se chopí lopatky a kdo se chopí smetáku. Usuzuje se tak, s kým bude v manželství zametáno a kdo bude mít v manželství rozhodující slovo. Další pravidlo je, že nevěsta má zametat k domu, aby si náhodou neodmetla své štěstí. Ženě bývá podhozena metla a ona musí být dostatečně šikovná a chopit se jí, aby zametla, co je třeba.

Ženich má někdy rozštípnou sekyrou poleno, aby ukázal, jak se zdatným a silným.

Mísa s kaší

Původně byla rozbíjena mísa s kaší, protože to mělo souvislost s obětinami. Obětní jídlo bylo věnováno chráněncům nebo mrtvým předkům. Kaše pak byla jídlem, které měl v oblibě démon domu – had. Proto často nosil na hostinu družba kaši a za ním přicházela kuchařka, jež nesla střepy, které pak upustila na zem a chodila po svatebčanech a vybírala náhradu za ušlou škodu. Hlavní důvodem je tak podpořit finančně kuchařku za její úsilí.

Jak je ženich zdatný

Ženich má někdy rozštípnou sekyrou poleno, aby ukázal, jak se zdatným a silným. Toto bylo odůvodněno tím, že vyhaslo v kamnech a tím pádem je studená polévka. Proto se musí zatopit a ženich musí nachystat dříví, aby se mohlo v kamnech opět zatopit. Podle toho se usuzuje, jak bude hospodář šikovný a zručný.

Rozkrojení chleba

Jinde se objevuje další úkol – ženich má dřevěným nožem rozkrojit chléb. Krájení chleba se vázalo k příchodu ženicha do svatebního domu. Podle toho, jak silný krajíc ukrojil, podle toho se odvozovala štědrost či lakota novomanželů.

Přebalování panenky

Další častý úkol mají pro ženicha či nevěstu přebalování panenky. To má samozřejmě svůj podklad v tom, že se oba těší na příchod potomka a toto počínání má být vhodnou průpravou.

Sdílejte článek s přáteli