Kdo platí svatbu – zjistěte, kdo co platí

S plánováním svatby a její organizací jsou neodmyslitelně spojeny také finanční záležitosti. Každému je pochopitelně jasné, že svatební den bude něco stát. Mnohem větší nejasnosti ale panují ohledně toho, kdo co na svatbě vlastně platí, respektive by platit měl.

Nevíte si rady s tím, kdo co na svatbě platí? Poradíme vám

Svatební výdaje podle tradice

V minulosti bylo víceméně přesně stanoveno, kdo co v případě svatby platí. Největší část výdajů ležela obvykle na bedrech rodičů nevěsty. Je proto snadné si představit, jak náročné to nejspíše bylo v případě, kdy měli rodiče dcer hned několik, přičemž všechny se pochopitelně toužily dříve či později vdát.

Přímo nevěsta s ženichem toho podle tradičních zvyklostí mnoho platit nemuseli. Bylo to dáno především tím, že dříve bylo běžné se brát v poměrně nízkém věku, kdy ještě dvojice neměla téměř nic našetřeno. Není divu, vždyť ještě do roku 1989 bylo ženám při sňatku průměrně mezi 21 a 22 roky, přičemž jejich nastávající byli jen o několik málo let starší.

NÁŠ TIP: Přečtěte si náš článek o tom, kolik stojí svatba.

V současnosti se již tradice, které určují, kdo hradí jednotlivé svatební výdaje, pochopitelně zcela přesně nedodržují. Přesto se lze doposud na svatbách s některou z dřívějších zvyklostí poměrně běžně setkat.

Právě tradiční rozdělení svatebních výdajů může usnadnit přípravy na svatební den tehdy, pokud se rodina nevěsty a ženicha není schopná pořádně dohodnout. Kdo by měl tedy podle tradice platit svatební hostinu, ubytování pro hosty, šaty pro nevěstu a další položky?

Nevěsta

Samotná nevěsta by měla vybrat a také zaplatit svatební košili pro svého milého. Zapomenout by neměla ani na svatební kapesníček, který mu podle zvyku předává až ve svatební den. V minulosti jej dívky dokonce i vlastnoručně vyšívaly, aby daly najevo nejenom svou lásku, ale i skutečnost, že jim ruční práce nejsou cizí. Jejich milý si poté kapesníček ponechal na památku.

Také ubytování pro svatební hosty, kteří nejsou místní, by měla hradit nevěsta.

Rodiče nevěsty

Jedním z prvních výdajů pro rodiče nevěsty jsou svatební oznámení. Rovněž by měli zaplatit svatební šaty pro nevěstu, a to včetně dalších doplňků – bot, závoje, bolerka a podobně.

Pravděpodobně největší položkou pro rodiče nevěsty budou náklady na svatební hostinu včetně svatebního dortu, ovšem bez nápojů. Postarat by se měli také o výzdobu místa obřadu i sálu, zajištění svatebního fotografa nebo kameramana, hudební produkci.

Podle tradice by měli hradit rodiče nevěsty také dopravu k obřadu a ozdobení aut.

V neposlední řadě se od nich očekává hodnotnější svatební dar. V minulosti se jednalo o základní vybavení do první společné domácnosti novomanželů, movitější rodiče pak přispívali i na pořízení vlastního bydlení.

Rodina nevěsty

Dříve bylo zcela běžné, že se pečení svatebních koláčků ujala rodina nevěsty a i ona sama se zapojila do práce. Logicky jim tudíž připadly i veškeré náklady spojené s přípravou koláčků a svatebního cukroví.

Svatební kytici by měl platit ženich

Ženich

Vůbec prvním výdajem ženicha je pořízení zásnubního prstenu, který by měl být nedílnou součástí žádosti o ruku vyvolené. A rozhodně se nejedná o zanedbatelnou položku, vždyť se říká, že ideálně by měl mít hodnotu dvou až třech měsíčních platů dotyčného.

Dodnes se často dodržuje tradice, podle které je na ženichovi uhrazení správního poplatku za obřad a rovněž by měl vybrat a koupit svatební kytici pro svou vyvolenou. V současnosti se sice většinou na volbě konkrétní kytce podílí i nevěsta, ale obvykle je stále placená z peněženky ženicha.

O koupi košile se postará nevěsta, společenský oblek a boty by si však měl ženich pořídit sám.

V dnešní době má rozlučku se svobodou nezřídka i nevěsta, dříve se ale týkala pouze ženicha. A výdaje na mnohdy bujarou oslavu šly právě z jeho kapsy.

Rodiče ženicha

Podle tradice hradila největší část výdajů spojených se svatbou rodina nevěsty. Ale zcela ušetřeni nezůstali ani rodiče ženicha. Očekávalo se od nich, že uhradí mimo jiné veškeré nápoje na hostině.

A platit měli dokonce také svatební cestu novomanželů. Pochopitelně také oni by měli předat nevěstě s ženichem nějaký svatební dar.

Svědci

Pokud nepočítáme svatební dar, svědci obvykle neplatí nic. V některých rodinách se lze setkat s tradicí, že hradí ubytování pro novomanžele. Není to však příliš časté, navíc část svatebních míst nabízí po svatbě jednu noc ve svatebním apartmá jako milou pozornost zdarma.

Od svědků se spíše očekává, aby byli nevěstě a ženichovi před svatbou a během svatebního dne při ruce. Pomáhají například s výběrem šatů, výzdobou sálu, organizují rozlučku se svobodou. A protože jim bývá svěřena také organizace svatební zábavy, mívají na starosti i populární výběr peněz pro novomanžele do střevíčku nebo kolíbky, případně dražení podvazku nevěsty. Někdy je tato svatební tradice nahrazena modernější formou, kdy mají hosté možnost si koupit svatební noviny.

Vzájemná domluva má vždy přednost

Již jsme předeslali, že v dnešní době žádné striktní pravidlo stanovující, kdo hradí svatbu, neexistuje. Vše je zejména o komunikaci a vzájemné domluvě mezi nevěstou, ženichem a jejich rodinami.

V současnosti obvykle platí drtivou většinu svatebních výdajů přímo nevěsta s ženichem ze svých úspor. A mnohdy se rozhodně nejedná o zanedbatelnou částku, vždyť i cena za menší a relativně skromnou svatbu se snadno vyšplhá do desetitisícových částek. Není proto divu, že v případě dobrých rodinných vztahů je zcela běžné, že se rodiče budoucích novomanželů sami nabídnou a pokud je to v jejich možnostech, podílí se financování svatby.

V každém případě by měli budoucí manželé ještě před samotným začátkem svatebních příprav vědět, zda vůbec mohou počítat s finančním příspěvkem svých rodičů, případně jiných příbuzných. Tato informace je důležitá k tomu, aby si mohli mnohem snáze vytvořit svatební rozpočet a také si ujasnit, jak vysoké výdaje si mohou dovolit. Pokud se rodina sama nevyjádří, není žádnou ostudou se přímo zeptat.

Sdílejte článek s přáteli